ALMA ROSÉ
Sarah Haváčová
Vystudovala obor činoherní herectví na JAMU v Brně a na vysoké divadelní škole (PWST) v Krakově. Po tříletém angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě se v roce 2017 rozhodla odejít do Prahy. Hostuje nejen na pražských divadelních scénách (Národní divadlo, Divadlo Ungelt, Divadlo Pod Palmovkou, Divadlo Kalich, Divadlo Bez zábradlí, ale i mimo Prahu (Národní divadlo v Brně). V roce 2019 byla nominována na širší cenu Thálie za jednu z hlavních rolí v inscenaci Po konci světa (Divadlo Bez zábradlí). Hrála ve dvou česko-německých inscenacích ve státních divadlech v Augsburgu a Norimbergu v režii Armina Petrase.
V televizi se poprvé objevila v roce 2010 jako princezna Lenka ve Škole princů. Následovala hlavní ženská postava v seriálu Profesor T. (2018) v režii Tomáše Mašína (seriál byl nominován na Českého lva). Od roku 2021 se objevuje na pravidelně na TV obrazovkách: minisérie Pozadí událostí v režii Jana Hřebejka, Ordinace v růžové zahradě (od roku 2022), Zlatá labuť (2023), Metoda Markovič: Hojer (2024). V roce 2024 tvárnila v celovečerním filmu Bedřich Smetana jeho manželku Betty (ČT).
Zajímá se o dobrovolnictví, během pandemie pracovala jako sanitářka na covidovém oddělení. Podporuje paliativní léčbu a spoluorganizuje multižánrový festival MeetingBrno. Moderuje pořad v TV Noe Bohém s Bohem.
DÁMSKÝ SMYČCOVÝ KVARTET
Monika Urbanová (roz. Růžková) – 1. housle
Studovala v letech 2000–2006 na Pražské konzervatoři pod vedením paní profesorky Dagmar Zárubové a pana profesora Jaroslava Foltýna. V roce 2011 završila magisterské studium na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Ivana Štrause a Leoše Čepického. V letech 2009-2010 absolvovala roční stáž na Hochschule für Musik und darstellende Kunst Wien ve třídě pana profesora Petera Schuhmayera. Je laureátkou řady mezinárodních soutěží. Pravidelně se účastnila mezinárodních mistrovských kurzů. Od r. 2010 stálou členkou skupiny prvních houslí Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Jako sólistka vystoupila se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, s Komorním orchestrem Pražských symfoniků a dalšími. Věnuje se intenzivně komorní hře, působila ve Phantasy Quartet, Trio con brio. Byla členkou smyčcového kvarteta Eve Quartet (2007-2016), se kterým se kromě klasického repertoáru věnovala také swingu. Vystupovala v představení Easy Living Divadla Mlejn, které spojovalo klasický koncert se vzdušnou vertikální akrobacií. Zúčastnila se také projektu „Vivaldi show“ – spojení Čtvero ročních dob A. Vivaldiho se scénickým tancem a projekcí. Spoluzaložila Duo Beautiful Strings s harfenistkou Hedvikou Mousa Bacha.
Gabriela Kubátová – 2. housle
Hře na housle od šesti let a získala řadu cen v soutěžích uměleckých škol. Po maturitě na gymnáziu pokračovala ve studiu houslí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve třídě pana profesora Jiřího Tomáška, které ukončila v roce 2000 absolventským recitálem v Sukově síni Rudolfina. Během studií kromě jiných soutěžních ocenění obdržela diplom za vynikající interpretaci Sonáty Leoše Janáčka. Od roku 1997 veřejně koncertuje doma i v zahraničí. Pravidelně vystupuje jako sólistka s předními sbory v dílech B. Martinů, Z. Lukáše, J. Málka, J. Temla aj. V roce 2004 ukončila doktorské studium na Pedagogické fakultě UK v Praze, kde v současné době působí jako odborná asistentka a vedoucí houslového oddělení na Katedře hudební výchovy.
Dagmar Mašková (roz. Zajícová) – viola
Narodila se v Praze, kde vystudovala konzervatoř a AMU. Jako studentka se s úspěchem zúčastnila řady soutěží, např. přehlídky konzervatoří, Beethovenova Hradce atd. V letech 1988–1991 byla členkou Gustav Mahler Jugendorchester pod vedením světově uznávaného dirigenta Claudia Abbada. Tam vznikla myšlenka na založení Pražské komorní filharmonie, jíž je členkou a zástupkyní vedoucího skupiny viol doposud. Působila rovněž v Sukově komorním orchestru, SOČRu a orchestru Národního divadla. Vystupuje sólově, jako členka různých komorních uskupení a věnuje se rovněž hře na violu d’amore.
Vanda Kubíková – viola
Hru na violu studovala na Pražské konzervatoři od roku 2005 u pana profesora Jiřího Rajniše. Následně pokračovala na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze u pana profesora Lubomíra Malého a Karla Untermüllera. Již od studií se aktivně věnuje orchestrální a komorní hře. Deset let působí v Ančerlově kvartetu, se kterým koncertuje na domácí i zahraniční půdě pod vedením Jiřího Panochy (primária Panochova kvarteta). Mimo koncertní činnost se věnuje i kantorské na Základní umělecké škole.
Sylva Jablonská – violoncello
Je absolventkou pražské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Byla členkou Orchestra internazionale d’Italia, působila rovněž v Pražské komorní filharmonii. Spolupracuje i s řadou dalších orchestrů, mezi jinými Českým národním symfonickým orchestrem nebo Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně, podílela se na projektech s hudebníky jako Sting, Luciano Pavarotti nebo Ennio Morricone. Aktivně se věnuje i komorní hře, má též své sólové projekty. Kromě vážné hudby se příležitostně zabývá i hudbou jiných žánrů, vystupovala například se skupinou Lucie nebo smyčcovým triem Inflagranti. Vyučuje na ZUŠ v Neratovicích a International School of Music and Fine Arts Prague, vede semestrální hudební kurzy pro americké studenty na North Carolina State University.
Barbora Vychodilová (roz. Holá) – violoncello
Studovala Pardubickou konzervatoř ve třídě pana profesora Josefa Krečmera, poté pokračovala na Ježkově konzervatoři pod vedením Jana Kellera. Pravidelně se účastnila kurzů u pana profesora Hališky či Petra Nouzovského. Vedle klasické hudby se naplno věnuje i hudbě multižánrové. Je členkou Filharmonie Hradec Králové, spolupracuje s Vinohradským divadlem a je spoluzakladatelkou elektického smyčcového tria Eterea. Rovněž se angažuje v pedagogické činnosti.
REŽIE
Olga Strusková
Vytvořila přes šedesát filmových dokumentů a podílela se na vzniku čtyř česko-japonských hraných koprodukcí. V roce 1990 získala jako první zahraniční autor cenu japonské kulturní nadace HBF (Hoso Bunka Foundation) za šíření dramatické tvorby a v roce 2024 obdržela ocenění japonské ministryně zahraničních věcí za svou dlouholetou činnost v oblasti vzájemných česko-japonských vztahů.
Od roku 1996 se věnuje také divadelní tvorbě. Podílela se režijně na vzniku zpěvohry Ester, v české premiéře u nás uvedla monodrama izraelské autorky Navy Semel Jotam, věčné dítě. V roce 1998 nastudovala scénické pásmo moderní hebrejské poezie Svícen v poušti. Úpravou a režijně se podílela na vzniku terezínského „retro-kabaretu“ autora Jacoba Lurii Ať žije život!, provozovaného v letech 2001-2003. V květnu 2005 nastudovala pro Lyru Pragensis monodrama Šimon izraelského autora Jitzaka Bar-Josefa a na podzim téhož roku monodrama Frida K. španělské autorky Glorie Montero. V roce 2007 nastudovala další kabaret z terezínského ghetta s názvem Klub ztracených talentů.
V listopadu 2009 uvedla v premiéře hru Chlapec z planety D.S., kterou napsala na motivy knihy Malý princ. S hercem Janem Zadražilem v ní účinkovaly děti s Downovým syndromem z celé ČR.
Koncem roku 2010 nastudovala pro Palác Akropolis hru Lubomíra Feĺdeka Smrt v růžovém o slavné šansoniérce Edith Piaf se Zorou Jandovou v hlavní roli. O rok později inscenovala ve Vršovickém divadle MANA pořad Umění milovat život, k němuž se později vrátila pod názvem Odkaz Berty Suttnerové-Kinské. V roce 2014 uvedla v české premiéře japonské monodrama Z deníku hraběnky M. V roce 2015 měla premiéru její divadelní adaptace knihy Návrat mladého prince s herci Janem Potměšilem a Jiřím Roskotem v ní vystupovali mladí lidé s Downovým syndromem. V roce 2016 nastudovala s Otakarem Brouskem ml., Andreou Černou a Janem Zadražilem představení Tajný deník Karla IV. o dva roky později měl premiéru její pořad Svět naruby, sestavený z poezie Věry Weislitzové-Lustigové a pořad Miroslav Horníček – Písně a smích, který uvedlo v premiéře Divadlo U Valšů. V roce 2019 vytvořila pořad Skrytý velikán, věnovaný 150. výročí narození prof. Dr. Rudolfa Jedličky. V listopadu 2021 mělo premiéru monodrama polského autora Mariusze Urbanka Alma Rosé, které je uváděno ve Werichově vile společností Jonathan Livingston dodnes.
V roce 2023 začala spolupracovat s divadlem Adverte, pro které režijně zpracovala komorní komedii britského dramatika Petera Quiltera Růžové svatby, v hlavních rolích s Vilmou Cibulkovou a Michaelou Dolinovou a pro stejnou scénu napsala a režírovala příběh fotbalové legendy Františka Pláničky. V prosinci letošního roku uvedla na scéně Divadla U Valšů literárně-dramatický pořad Kafka-Jesenská, příběh skrytý v dopisech.
HUDEBNÍ DRAMATURGIE
Hana Dostálová Roušarová
Pochází ze Zlína z muzikantské rodiny. Zde také navštěvovala ZUŠ. Poté pokračovala ve studiu na konzervatoři v Brně (prof. Rudolf Šťastný) a v Praze (prof. Jaroslav Foltýn). Konzervatoř absolvovala ve Dvořákově síni Rudolfina Sibeliovým koncertem. Dále vystudovala AMU a zúčastnila se stáže ve Freiburgu. Byla úspěšná v soutěži ZUŠ, Kocianově soutěži i na Pražském jaru. Od studií se s oblibou věnuje komorní hře, je zakládající členkou Pavel Haas quartetu atd. V současné době je členkou skupiny 1. houslí PKF Prague Philharmonia a učí na ZUŠ Brandýs nad Labem.
PRODUKCE
Cesta je cíl…
V roce 1996, díky mé původní profesi a profesi manžela, což je polygrafie, jsme založili grafické studio, to se postupně rozšířilo na prosperující nevelké nakladatelství. Současně jsem pracovala pro velké nakladatelské domy: Ivo Železný, Euromedia, Levné knihy a další. Od počátku, mým cílem nebylo velké nakladatelství, ale společnost, která bude hledat a zkoušet novinky v rámci polygrafie, ale také produkovat kulturní pořady. Produkovala jsem křty, různá setkání se zajímavými lidmi. V nakladatelství se totiž vždy potkávali zajímaví lidé všech možných profesí. To je velmi inspirující. Rozhodující bylo setkání se dvěma dámami, režisérkami Olgou Struskovou a Jitkou Škápíkovou. Ty mi znovuotevřely svět divadelního kumštu. Proč znovu? Pocházím z operní rodiny, věnovala jsem se amatérskému divadlu po boku Pavla Dostála (ministr kultury) a Richarda Pogody. V roce 1915 jsme se s Olgou pustily do scénického čtení s reprodukovanou hudbou – Josef Prokop: Karel IV. – Tajný deník s Otomarem Brouskem ml. v hlavní roli, v dalších rolích v dalších rolích Andrea Černá a Jan Zadražil. Další úspěšnou inscenací bylo Zastřihávání křídel s Andreou Černou v alternaci s Miluškou Bitnerovou, hudební doprovod obstarala Saša Niklíčková. S Josefem Somrem a později s Pavlem Soukupem jsme připravili scénické čtení povídek Z Oděsy do světa a zase zpět. Po celou dobu produkuji a moderuji různé talkshow pro Fresh Senior Praha 6, křty knih.
Projekt Alma Rosé vznikl v roce 2021. Koronavirus realizaci pozastavil. Zaujal mne nejen zajímavým a tragickým osudem Almy Rosé, ale také tou možností spojit krásnou hudbu s hereckým výkonem.
Projekt Alma Rosé vznikl v roce 2020. Koronavirus realizaci pozastavil. Zaujal mne nejen zajímavým a tragickým osudem Almy Rosé, ale také tou možností spojit krásnou hudbu s hereckým výkonem.